Katka story

….aneb ne vše je hned za rohem, ale kde je plán, odhodlání a práce je i vysněný cíl

LR FIT bude další rok slavit deset let a ledacos jsme již viděli a zažili, ale nyní vám chci popsat jeden z nejinspirativnějších příběhů naší desetileté historie, ale rozhodně to není tak, že si můžeme my plácat po ramenou, ale veškerý kredit za neuvěřitelné odhodlání podpořené houževnatostí a prací patří především Katce, protože každý z nás si píše příběh a my jsme na té stezce jen průvodci a do těch pověstných dveří musí každý vstoupit sám a tam na tom makat.

V první řadě tady dám odstavec, který mi poslala sama Katka :

„začátek 26. 3. 2017 122 kg – Dukanova dieta, 6 měsíců striktního dodržování, pak to bylo stále nahoru a dolů, přibírání 5 až 10 kg nahoru, zase shazování dolů, stále dokola ….. Na jaře 2018 jsem absolvovala tvůj kurz výživy (6 setkání či jak to bylo), ale nebyla jsem schopná dle toho ještě úplně začít a plácala jsem se stále střídavě v Dukanovi, přejídání ….. V říjnu 2020 jsem podstoupila tvůj online kurz – měsíční nutriční koučink a od této doby se snažím jet podle toho. Na začátku striktní denní zapisování do kalorických tabulek, abych měla přehled, co jím, z čeho se skládá jaká strava, věděla, co mám doplnit, kde ubrat, tak jak si nás to učil ….téměř rok v podstatě každý den, poté již jen střídavě …. Do toho od ledna 2021 navýšen pohyb, minimálně dvakrát týdně, většinou však čtyřikrát až pětkrát týdně (i třeba jen 20 či 30 minut, cvičení v LR, doma, procházky, pomalý krátký běh ….) Od října 2020, co jsem začala “normálně” jíst, jsem shodila cca 10 kg. A není to tak, že bych si nedala čokoládu …. hřeším, a dost často, miluju čokoládu, pizzu, brambůrky …. ale snažím se s rozumem a vždy se vrátím zpět do normálu, který mi fakt prospívá, fyzicky i psychicky…“

(*psáno přímo mě, proto v textu přímé oslovení)

Můj pohled:

Upřímně, jak mi rukama prochází více lidí, tak si Katčiny začátky pamatuji mlhavě, ale i tak je nosím v hlavě, především tehdy moc nemluvila. Tak jako je běžné na začátku, často chybí lidem sebevědomí začít, někdy se nás snad i bojí? 😊

Téměř pokaždé, když se s někým, kdo chce zhubnout začnu bavit o stravě, tak je to jako házet hrách na zeď, protože vždy si téměř každý to, co si řekneme upraví tak trochu podle sebe a doufá, že najde zkratku nebo zlatý grál (přátelé, kdyby ho na hubnutí někdo měl a byl univerzální, tak je to multiintergalaktický miliardář, dolarovej samozřejmě!!!)

Jenže pokud chcete uspět, musíte to pochopit, stejně jako Katka (ale byly to nervy, že jo). Musíte znát data, jaký je váš bazální metabolismus, jak trénujete, kolik potřebujete kalorií, v jakém poměru, jaké potraviny jíst, jak jste jedli doteď, a v neposlední řadě spánek, pitný režim, sociokulturní vztahy a tak dále.

Dovolím si i malou vsuvku a to podstatnou. Katka navzdory mému nenadšení dala nějaké kilo dolů i díky keto dietě, ale co bylo mnohem podstatnější, zvládla náročný přechod na vyváženou stravu a nástup tréninku tak, aby benefitovala nadále a to je „pojďme ji zatleskat“ počin.

A teď trénink.

Pokud nejste zvyklí cvičit, tak když začnete dvakrát týdně, tak máte pocit, že trénujete, jako frajer z NFL, ale takhle to není, to je prostě totální minimum. Postupně je pro úspěch potřeba přidávat. Chápu, že dvakrát týdně do fitka, je pro někoho maximum, ale pak si to musí docvičit další dny doma, nebo naplánovat pohyb (kterej se do**** počítá, jo a pardón, ale přesto, že jízda na elektrokole je fajn a dobrej start, rozdíl to moc nevytvoří).

Takže vaše pohybová aktivita musí jít také nahoru. Potřebujete i progresivně růst výkonnostně. Pokud máte 120kg a jedete trénink A, nemůžete si vystačit s tréninkem A, pokud už máte jen 100kg, chápeme to? A Katka tady zase dokázala sama ze sebou tréninkově růst, a to je přátelé taky umění a v podstatě nedílná vlastnost každého úspěšného „projektu“. Nazval bych to jakousi progresivní adaptací, naše báby tomu říkaly neusnout na vavřínech, takže světe div se, žádná překotná novinka to taky není.

Když to řeknu jednoduše, tak Katka začala na 120kg a je na 68kg bez jakéhokoli tuku navíc. To je 52kg rozdíl, chápeme to?

Ne nebylo to jen tak, byly tam neúspěchy, nebylo to lineární, ale to je život doslova na vlnách, a vy se musíte sakra dobře mentálně nastavit, obzvláště, pokud jste nikdy před tím nebyli hubení, protože vy to musíte to tělo a sebe naučit, a to je fakt těžké. Ale tento příběh je o tom, že to jde, je to jen na vás!

Víte, pro mě není ani tak podstatné to zhubnutí tuku, i když o to nám jde, ale mě nejvíce těší na tom všem jiná věc. Ten lidský přesah. Z Katky je sebevědomá, usměvavá ženská (někdy až moc ukecaná), která tam pár let zpátky nebyla, je tam nová energie, jiný člověk. Vnímám ten posun ve fitku, ale i na LRFIT kempu, jak se mění lidsky, ale i pohybově, jak ji nový směr dává energii. Jak naráz může běhat, teď ji budu držet palce na překážkových závodech na dálku. Na open day na challegi podala výkony, které byly posunem o další dimenzi.

Katko, dobře víš, že nikoho moc nechválím, ale tobě chci poděkovat tady na řádcích oficiálně, děkuji za tu tvoji změnu. Takové příběhy chceme psát, protože díky nim vím, že naše práce má smysl, že můžeme být malou součástí neobyčejného příběhu. Říká se, že respekt a vlastně i závist si musíš zasloužit. No náš respekt jsi si zasloužila, a to druhé jistě někde přijde taky 😊

Děkuji. Lukáš